Legitimita, legalita a současná evropská společnost

9. 02. 2016 10:53:37
Pojmy „legitimita“ a „legalita“ tvořily kdysi možná nudnou součást právnické terminologie. Dnes se neumím zbavit pocitu, že rostoucí napětí mezi legitimitou a legalitou začíná spolupůsobit v procesu rozkladu evropské společnosti.

Dovolím si stručně zopakovat běžné „slovníkové“ pojetí:

Legalita (legálnost) znamená zákonnost, tedy soulad s právními normami. V případě potřeby posuzují legálnost různé úřední instituce, zejména soudy. Legálnost se týká formální stránky věci, při posuzování legálnosti se zkoumají zejména úředně definované postupy a stavy a znění zákonných norem. Na případné „nespravedlnosti“ či „nelogičnosti“ lze poukazovat, některé právní normy obsahují i věty o možnosti či vhodnosti zohlednění tzv. „tvrdosti zákona“. Ale prakticky nelze předpokládat, že v procesech uplatňování legality je vždy uskutečňována „spravedlnost“.

Legitimita je ospravedlnitelnost. Ta se neodvolává na formalismus (třeba na platné znění předpisu). Legitimita se zdůvodňuje většinou poukazem na obecně lidské hodnoty, sdílené ideje či tzv. „přirozená lidská práva“.

Výše uvedenou „definici“ legitimity si dovolím označit za „filosofickou“. (První uvozovky jsou tam proto, že se tu nechci pouštět do definice obecně lidských hodnot, druhé pak proto, že při povrchnosti a vágnosti tohoto přiblížení nelze hovořit o filosofii.) Někdy se užívá jiná definice legitimity, jež by se dala nazvat „právnickou“. Ta spojuje legitimitu s „duchem psaného zákona“ či „úmyslem zákonodárce“ a tak ji odlišuje od legality, jež je svázána s dikcí zákona, tedy s jeho „literou“. V tomto významu nebudu pojem legitimita používat. Lze jistě konstatovat, že dochází k situacím, kdy zákonodárce neumí dobře slovně formulovat své úmysly. A také se stává, že samy úmysly zákonodárce směřují k protěžování dílčích zájmů a neodpovídají obecně lidským hodnotám a lze tedy pochybovat o jejich legitimitě. Takové jevy mohou generovat mnoho problémů a nespravedlností. V současné evropské společnosti ale pociťuji ve vztahu legality a legitimity mnohem palčivější problém. Pokusím se jej přiblížit a budu přitom užívat pojmu legitimita ve významu „filosofické definice“.

Domnívám se, že mezi legalitou a legitimitou dochází k určitému nesouladu zákonitě a v každé společnosti, byť by se i dařilo obsazovat zákonodárné a justiční orgány velmi šlechetnými a schopnými občany. Je totiž zřejmé, že praxe života přináší mnohem složitější a barvitější situace, než jaké lze předpokládat a popsat zákonnými normami. O tom občas píší mnozí lidé, česky třeba V. Bělohradský. Napětí mezi legalitou a legitimitou je nejen zákonité, ale i žádoucí. V normálně fungující společnosti toto napětí spolupůsobí při vývoji justičního systému a při změnách zákonů. Myslím si ale, že v současné evropské společnosti dochází k takové deformaci vztahu mezi legalitou a legitimitou, že je tím tato společnost ohrožována zevnitř. A protože toto vnitřní ohrožení je doprovázeno ohroženími z vnějšku, není podle mne vyloučeno, že poměrně brzy můžeme mít docela vážný problém. Standard života, který v Evropě bereme jako samozřejmost, se může podstatně změnit. Ne pouze kvantitativně (snížení životní úrovně, ekonomická závislost na jiných mocnostech, než nyní...) ale i kvalitativně.

Problém vidím v tom, že evropská společnost je sice (zatím) schopna zabývat se svým systémem legality, tuto legalitu rozvíjet a o ní pečovat, avšak povědomí o významu legitimity pozvolna slábne a v některých oblastech se možná již vytrácí.

Transfery statků a sociální spravedlnost

Evropská společnost je nejméně od poloviny minulého století poměrně vnímavá k otázce sociální spravedlnosti. V důsledku toho se snaží většina zemí Evropy zabezpečit občany zdravotními a sociálními službami. Tyto státy organizují a regulují systémy zdravotního a sociálního pojištění, v nichž bývá často povinná účast a jejichž prostřednictvím dochází k velkému přerozdělování finančních prostředků. Mezi (původně) sociálně motivované transfery statků patří i organizovaná výroba potravin (dotované zemědělství) a organizované využívání energie, což má zaručit bezproblémové zásobování obyvatel potřebami k životu, případně také brzdit ničení krajiny. Osobně mi tato „starost státu“ do značné míry vyhovuje a určitou neefektivnost či „nespravedlnost“ jsem ochoten přehlížet. Avšak v poslední době přestává být u těchto transferů statků patrná vazba na původní důvod, tedy na důstojný život lidí, na sociální spravedlnost. Formalizovaná legalita je stále složitější a „dokonalejší“, legitimita se vytrácí. K „nároku“ na finanční plnění z povinných pojištění a na čerpání dotací je často potřeba splnit mnohé formální úkony a doložit mnohé nepříliš logické skutečnosti. Transfery pak vedou nejen od těch, co mají „nadbytek“, k těm, kdo trpí nedostatkem, ale i naopak.

O dotačních pravidlech prospívajících byznysu jedněch a likvidující byznys druhých bylo napsáno mnohé jinde. Dovolím si pouze stručně připomenout kauzy týkající se výroby energie v naší zemi, v nichž datum na kolaudačních dokumentech posunuté o několik dní rozhoduje o tom, zda se držitel dokumentů stane multimilionářem nebo naopak dlužníkem, navíc trestně stíhaným.

Poněkud překvapivě se ohledně legality a legitimity zachoval i náš Ústavní soud v roce (tuším) 2011. Soudní moc tehdy nařídila moci zákonodárné, aby snížila míru solidarity v důchodovém systému. Přitom se již na středních školách učí o dělbě moci v demokracii a o tom, že o míře solidarity rozhoduje moc zákonodárná, jejíž představitelé jsou vybíráni pomocí rovných a tajných voleb. Zjednodušeně lze říci, že Ústavní soud rozhodl, že většina důchodců si má odříci třeba rekreaci u tuzemských rybníků, aby si menšina nemusela odříci rekreaci na Kanárských ostrovech. Přitom Ústavní soud se za takovou změnu nezodpovídá voličům a ani jeho případné další zásahy do přerozdělování statků voliči nemohou v podstatě ovlivnit. O legitimitě takového (jistě legálního) soudního rozhodnutí by se podle mne dalo s úspěchem pochybovat.

Ochrana rodiny a dítěte

Rodina je v evropském povědomí důležitou složkou pro fungování společnosti. Neméně i pro život jedince, zejména v době jeho dětství. Je legitimní rodinu podporovat a chránit. V evropských zemích bývá péče o děti v rodinách často úředně sledována. V mnohých případech tak lze zabánit mnohým krutostem. Jindy ingerence úřadů do rodin krutosti naopak páchá. Případy zabavování dětí v Norsku a jejich diskutabilní legitimita jsou poměrně známy.

Ale i v naší zemi se v oblasti rodiny a dítěte legalita od legitimity vzdaluje. Například střídavá péče o dítě rozvedenými rodiči vychází vstříc spíše zájmům oněch rodičů (a legální rovnosti těchto zájmů), než vytvoření (alespoň v mezích možného) pocitu domova a bezpečí s relativně neměnnými jistotami, což je podle mne legitimním zájmem dítěte.

Migrace do Evropy

Vážnost problému odpoutávání legality od legitimity v naší společnosti se podle mne vyostřuje v souvislosti s migrací lidí z Asie a Afriky do Evropy. Přiznávám se, že veškeré projevy nacismu a rasismu jsou mi velmi protivné a rozhodně necítím žádné sympatie k aktivitám, jež chtějí třeba „zakázat“ v Evropě islám. Domnívám se, že požadavek náboženské svobody je legitimní a měl by být legální. Určitě by mi velmi vadilo, kdyby mi třeba někdo zakazoval provádět některé formy modlitby, případně mě kontroloval, zda se někde nemodlím na určitém koberečku s určitou orientací vzhledem ke světovým stranám.

Avšak stejně tak se domnívám, že je legitimní požadavek na zachování evropského způsobu života, k němuž patří mimo jiné některé (jinde ve světě nikoli samozřejmé) svobody a práva. Osobně by mi velmi vadilo omezení možnosti svobodného a relativně bezpečného pohybu nebo vnucování pravidel pro oblékání. A to jak pro mou osobu, tak pro některé skupiny obyvatel – například pro ženy.

Obávám se, že k takovým omezováním na některých místech Evropy již fakticky dochází. Události v ulicích (nejen) Kolína nad Rýnem (nejen) na přelomu minulého a tohoto roku jsou toho zřetelným příkladem. Podobně situaci ilustruje obtěžování žen na koupalištích a v lázních, k němuž na některých místech dochází.

Jako velký problém vidím zejména skutečnost, že k uvedeným případům přistupují místně příslušné úřady aplikací formálně platné legality, přičemž legitimita této aplikace bývá diskutabilní. Pokud se muž dotkne na veřejnosti cizí ženy, jde podle evropských zvyklostí o poměrně bezvýznamný přestupek, jenž většinou neznamená pro pachatele ani ztrátu osobní svobody, ani odepření výplaty sociálních dávek. Takové hodnocení je v souladu s „nebezpečností“, kterou tu podobné přestupky představovaly v době před hromadnými přesuny neevropského obyvatelstva do Evropy.

Dnes je situace odlišná. Někteří neevropané nedokáží pohlížet na ženu jako na bytost muži rovnocennou. Považují ženu, která není efektivně chráněna mužským doprovodem a která je třeba navíc „vyzývavě“ oblečena, za snadnou a v podstatě „zaslouženou“ kořist. A k lovu na takovou kořist se někteří z těchto lidí organizují a „hrají hru“ taharuš.

List Süddeutsche Zeitung o tomto nebezpečí napsal, následně se ale omluvil. Podle evropských zvyklostí totiž není vhodné informovat o etnicitě či náboženství pachatelů trestné činnosti. Rovněž není podle těchto zvyklostí vhodné vyjadřovat se k problému zkratkou, kdy grafik použije na obrázku kombinaci tmavé ruky a světlé siluety ženského těla. Osobně vnímám v tomto případě důsledné trvání na oněch zvyklostech jako nelegitimní. O problému je podle mne potřeba informovat. Informace o původu pachatelů v tomto případě není zanedbatelná a zkratka v podobě onoho grafického symbolu je výstižná.

Velmi silné oddělení legality od legitimity pociťuji v prohlášení švédského policejního komisaře Dana Eliassona k vraždě humanitární pracovnice, k níž došlo 25. ledna 2016 v ubytovně pro nezletilé běžence v Mölndalu. Vraha, jemuž je údajně patnáct let, omlouval: „Co my víme o tom, čím si ten chlapec musel projít? Jakých hrůz byl svědkem, v jakém neutěšeném prostředí vyrůstal a jaká traumata v sobě nese?“ Tato slova jsou v souladu s literou i „duchem“ zákonů, jež mají chránit děti. Jsou ale po mém soudu dosti mimoběžná s reálným problémem.

Závěr

Nemám rád silná slova a nechci se zde příliš ohánět souslovím „evropské hodnoty“. Domnívám se však, že některé obecně lidské hodnoty mají v evropské společnosti docela silnou tradici. A obávám se, že tyto hodnoty jsou nyní ohrožovány nejen „zvenčí“, ale (zejména?) námi samými. Třeba když se příliš fundamentalisticky zabýváme legalitou a přestáváme vnímat legitimitu.

Nedomnívám se, že se Evropa ještě za mého života změní v něco jako muslimskou zemi. Náboženská svoboda zde patrně jako formálně legální stav nějakou dobu přetrvá. Považuji ale za reálné, že se život v Evropě může brzy v některých směrech muslimským zvyklostem připodobnit.

Po událostech v Mölndalu nebudou asi mnohé ženy chtít pracovat v některých zaměstnáních. Po událostech v některých evropských městech omezí ženy samostatný pohyb po ulicích a návštěvy lázní, některé možná začnou uvažovat o méně „vyzývavém“ oblečení.

Jsem rád, že nepodnikám v zemědělství nebo v energetice. Ne z obavy, že bych se tak neuživil, ale z obavy, že bych při intenzivním řešení problémů spojených s legalitou mohl otupit svůj smysl pro legitimitu. A v poslední době mě začíná těšit ještě jeda věc, za niž se trochu se stydím. Začínám být rád, že jsem muž.

Autor: Jan Kábrt | úterý 9.2.2016 10:53 | karma článku: 28.61 | přečteno: 3072x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 32.81 | Přečteno: 506 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 28.30 | Přečteno: 1744 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 268 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.21 | Přečteno: 200 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 17.80 | Přečteno: 264 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 467

Oficiálním vzděláním jsem matematik. Nemalou část života jsem se pokoušel proniknout do některých oblastí filosofie a teologie. Možná proto, že ani v jednom z uvedených tří oborů nepracuji, mě všechny dodnes přitahují.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...