Četl jsem si článek ještě jednou a zarazilo mě, jak může člověk, který chce psát něco o zvířatech, nedokáže rozlišit srnce a daňka.

Obávám se, že studium filosofie a teologie Vám nepomůže svět zvířat pochopit.

Při nebezpečí zvěř, žijící ve stádech či smečkách, vesměs prchá společně a ne chaoticky. Záleží na tom, jaký je nepřítel.

Obecně bychom se my, lidé, měli od zvířat hodně co učit.

Obecně jsou zvířata svobodnější než člověk. Pták si svobodně létá a nenechá se ovlivňovat tím, že mu zajíc závidí, a přišlo by mu divné, kdyby hlasatel rovných práv mezi ptáky a zajíci mu nařizoval, aby létal méně. Lev nekorektně zabíjí antilopy, aniž by ho srdcervoucí nářky idiotických ovhránců antilop nějak vzrušovali a žraloci si budou v moři rejdit poodle svého a kousat si do čeho se jim zachce, i když Evropská komise vydá nařízení, kterym by je chtěla regulovat. A taky jsem neslyšel, že by slepice měly nějaký problém s tím, že musí snášet vajíčka a starat se o kuřátka i když kouhout jen sedí na plotě a kokrhá. Takže se jim hysterické výkřiky feministek o genderové rovnosti sleoic a kohoutů vyhýbají. Bohudíky mezi zvířaty každý dělá to, k čemu je od přírody uzpůsoben a lidí, kteří dělají ze všeho problém, si zvířata moc nevšímají.

Ono zdánlivě podivné chování srnčího stádečka má logiku. V jste totiž neměl pušku. Tím pádem jste nebyl nebezpečný. Jak zvěř pozná, kdo ji má a kdo ne, je obtížné vysvětlit.

Problém s naší "myslivostí" je ten, že mezi členy je spousta tzv. bouchálistů z řad papalášů libovolného politického smýšlení. U nich nejde o lov, ale o radost ze zabíjení. Nechávají postřelené kusy klidně někde hodiny umírat (vlastní nálezy).

Na druhou stranu tento spolek nedokáže zregulovat silně vzrůstající stav černé zvěře.

Tzv. primitivní kmeny prokazovaly ulovenému kusu úctu a děkovaly (bohům?) za to, že mají co jíst.

Další úlohou myslivců má být regulace jak stavu, tak i vyřazování vadných kusů, protože přirození predátoři byli vyhubeni.

"Domnívám se, že odchyt určitých kusů spárkaté zvěře a jejich porážka na jatkách by byla civilizovanější a důstojnější alternativou k tzv. „lovu“, zejména pak k jeho excesům legalizovaným § 43 zákona 449/2001 Sb."

Zdroj: https://jankabrt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=634450

Opravdu jste si jist, že pro spárkatou zvěř je civilizovanější "odchyt a porážka na jatkách", než rychlá smrt po střelné ráně ? Jak byste si takový odchyt představoval ? Že je budou nahánět se sítí po lese a pak svážet na jatka ? Není to daleko více stresující?

Pokud je myslivec opravdu myslivec (má-li na hlavě myslivnu), záleží mu na tom, aby nic neuspěchal a raději nevystřelí, pokud je výsledek nejistý. Není normální splést si koně s lovnou zvěří, nebo dokonce člověka. Jinak souhlas.

Se svým pejsanem/nejlepším kamarádem jsme taky velmi často v přírodě a kvůli socializaci i občas na cviřáku,no viděl jsem pejsky kteří reagují na slovíčko,či pokyn jak loutky, to u nás to tak exaktmě nejde ale jak říkáte ve svém článku vždy se domluvíme. Vysokou už nepronásleduje, chodí na volno a jen kde hrozí auto znenáhla, tam dostane špagát.Je zajímavý,že jsem se setkal na dvou cvičácích nedaleko od sebe (Hořovice,Zdice) s rozdílným přístupem ...ve Zdicích mokli pejsani běhat na volno a v Hořovicích je na vodítku a to velmi striktně. Jinak pěkný článek,karma

S první částí si dovoluji nesouhlasit, neboť se domnívám, že prvky svobody a svobodné soutěže mylně chápete jako nesvobodu.

Zkuste se to podívat tak, že svoboda plná omezení nebo i nebezpečí, není dokonalá a nemůže být. Sama soutěž v sobě obsahuje nesvobodu, neboť okolnosti nutí k soutěži. Snaha zbavit se omezení, strádání a nebezpečí bývají motivem například k loupežným přepadením, krádežím včetně tunelování. Jde o to získat více svobody na úkor druhých. Někdo vnímá jako zásadní prvek nesvobody to, že musí chodit do práce a cítí se svobodný, až když za něj pracují jiní. Někdo se chce podílet na tom díle jako podnikatel, kterého to baví, jiný si chce hodit kopyta na stůl. Svoboda volně žijících zvířat je svobodou v tom smyslu, že nejsou v kotci. "Svobodná soutěž" je spíše boj o přežití.