Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Dvojí založení logiky a možná i filosofie

Ve filosofii se občas vynořují různé „základní otázky“, jež někdy vedou (naštěstí nejčastěji pouze u nepočetných skupin odborníků) k polarizaci. K podobné polarizaci filosofie podle mne poukazuje i volba definice logiky.

V evropské filosofii lze za vzájemně konkurenční dvojice paradigmat považovat například platónismus a aristotelismus (ve více formální podobě pak realismus a nominalismus) nebo epikurejství a stoicismus (později materialismus a idealismus). Domnívám se, že k jedné takové dvojici lze dohlédnout od dvojího založení logiky.

Logiku jsem vždy považoval za poměrně přehlednou vědu, jež obývá malé území na pomezí tří velkých království, a to matematiky, filosofie a jazyka. O jejím dvojím možném založení či  „ospravedlnění“ jsem sice věděl snad od svého mládí, ale rozdíl mezi nimi jsem dlouho považoval za formální a ne příliš zajímavý. Při obou svých založeních totiž logika nakonec pracuje se dvěma nebo třemi hodnotami (ano, ne, případně ještě nerozhodnuto), zabývá se proměnnými, jež mohou těchto hodnot nabývat a „vymýšlí“ pro ně různé operace, relace či funkce. Dnes si nezajímavostí rozdílu obou založení vůbec nejsem jist.

„Matematické“ založení logiky

První ze založení logiky je Booleova algebra. Jistě nejde o prvenství v čase. Na prvním místě zmiňuji toto východisko pro logiku proto, že je méně problémové. Nejjednodušší Booleovu algebru lze definovat tak, že nad dvouprvkovou množinou jsou zavedeny dvě binární a jedna unární operace, jež mají určité vlastnosti. Jde o zcela abstraktní formální strukturu. Logika se z ní stane tak, že se zmíněné dvouprvkové množině „přiřadí význam“ hodnot „pravda“ a „nepravda“. Ve (vyvolené – vhodné) unární operaci se pak „rozpozná“ negace, v binárních operacích „logické spojky“ a logika je hotova. Dále lze samozřejmě zobecňovat, pracovat s výroky a výrokovými formami, zavádět kvantifikátory pro operandy i operace (logiky vyšších řádů), pracovat se spočetně nekonečnými množinami (případně se i domnívat, že lze pracovat s množinami nespočetnými), definovat modální nebo fuzzy logiky etc.

Takto formálně založená logika se mimo jiné dobře hodí pro vytváření algoritmů, čehož praktické užití vidíme v různých automatických a řídicích systémech od osobních počítačů a chytrých telefonů přes databáze velkých firem a státních institucí až třeba po řízení kosmických letů.

Formální založení logiky a z něj odvozené systémy nevytvářejí prostor ani pro axiologii (rozlišení dobrého a zlého, resp. více či méně hodnotného) ani pro otázku po směřování. Zdá se, jakoby byly „předurčeny“ k popisu světa neživých věcí. Pokud tyto logické a řídicí systémy neživý svět i mění, jde o jev, jenž lze opět nezaujatě konstatovat a třeba také zaznamenat systémem samým. Že se tím mění i svět živých bytostí, je ovšem fakt, jenž z oné dokonale logické mašinerie poněkud trčí.

„Filosoficko historické“ založení logiky

Od starověku byla (alespoň v Evropě) logika považována za vědu o správném (či nástroj ke správnému) usuzování. Domnívám se, že často byla logika užívána dokonce až ve smyslu nástroje ke správnému rozhodování. Tedy k hledání hodnotnějších a/nebo smysluplnějších možností ve změti všeho, co se myslící bytosti nabízí (a podbízí).

Po vzniku matematicky založené logiky si mnozí lidé všimli, že jím je logika o ono „filosoficko historické“ paradigma ochuzena. Možná i tento pocit vedl Rudolfa Carnapa k úvahám, zda by logický popis empirického světa nemohl k rozměru extenzí („k čemu“ se logika vztahuje) doplnit rozměr intenzí („jak“ se vztahuje).

Velmi snadno bylo zmíněné ochuzení možno nahlédnout na příkladu implikace. Implikace (nebo něco jí podobného) bývala mnohdy považována za podstatnou součást jednotlivých kroků při tvorbě („správného“) úsudku neboli při logickém dokazování. Ve formálně založené logice jsou ale nutně evidovány dvě vlastnosti implikace, jež zdaleka ne u každého „tvůrce úsudků“ vzbuzují nadšení: Zaprvé nepravda implikuje cokoli a zadruhé pravda je implikována čímkoli. Nejznámější pokus o „nápravu“ tohoto stavu je patrně alternativní definice implikace od Davida Kellogga Lewise a vznik moderní modální logiky.

V současné době se povědomí o rozdílu obou paradigmat v logice vytrácí. Na podporu této své domněnky si dovolím uvést dva typy úsudků, jež jsou našim středoškolákům předkládány v podstatě současně a jejichž vzájemná nekompatibilita myslím nikomu příliš nevadí:

(1) Jednoduchá úloha z (jednoduché, středoškolské) Boolovy logiky: Určete pravdivostní hodnotu implikace: Jestliže je číslo 20 dělitelné osmi, pak jeho polovina je liché číslo. Za „správné“ řešení se považuje odpověď „pravdivá implikace“, protože antecedent (předpoklad „8 dělí 20“) je nepravdivý.

(2) Jednoduchá úloha z fyziky: Určete, zda platí tvrzení: Když jede automobilista z Prahy do Brna (200 km) první polovinu dráhy konstantní rychlostí 130 km/h a druhou polovinu dráhy konstantní rychlostí 70 km/h, je jeho průměrná rychlost ((130 + 70 )/ 2) 100 km/h. Za „správné“ řešení se považuje odpověď „úvaha neplatí“. (Aritmetický průměr rychlostí se totiž rovná rychlosti průměrné při stejných intervalech času, nikoli dráhy. Zde je průměrná rychlost 200 [km] / 2,198 [h] = 91 [km/h].) Pokud by si ale nějaký student všiml, že tvrzení má formu implikace, mohl by uvažovat i takto: Na dálnici D1 je vzhledem k jejímu stavu a stálým opravám nemožné jet první stokilometrový úsek konstantní rychlostí 130 km/h. (A nejspíš nebude možné ani u druhého úseku dodržet stálou rychlost 70 km/h.) Je prakticky jisté, že takto žádný řidič nejel. Antecedent zkoumané implikace je nepravdivý a implikace sama je tedy pravdivá. Taková úvaha by jistě byla posouzena jako chybná. Úlohy ve fyzice se totiž nevztahují ke světu „reálně existujícímu“, ale ke světu (nějak (?(!))) „možnému“.

Dvojí založení filosofie

Výše popsané dvojí paradigma lze od „založení“ logiky odpoutat, zobecnit a aplikovat na lidské vypořádávání se s otázkou po „celku“, tedy na filosofii. Matematickému založení logiky pak bude odpovídat filosofie nezaujatě popisného typu, která „pouze“ eviduje to, co pokládá za dané. Patrně sem patří pozitivismus, různé formy empirismu, nejspíš i současná analytická filosofie (nebo alespoň její „jaderná“ část). Osobně k tomuto paradigmatu řadím i mnohé formy náboženských systémů, zejména ty, které jasně popisují jakýsi (podle nich „důležitější“ či „trvalejší“) svět nad tímto světem a dávají přesný návod na jistou cestu k němu, nejčastěji jazykem církevních dogmat či jinými prostředky religiozity.

Toto první filosofické paradigma bych si dovolil označit slovem „popisné“ či „popisující“. Užití popisného paradigmatu samozřejmě nevylučuje popis hodnotových systémů a různých forem angažovanosti, jež se dají evidovat při studiu lidské společnosti.

Pro druhé paradigma je charakteristické, že se u „pouhého“ popisu nezastavuje, případně ani nemá ambici zabývat se úplně všemi zákoutími množiny empirických dat a (přírodo)vědeckých faktů. V popředí zájmu filosofa při užití druhého paradigmatu bývá třeba nakládání člověka s jeho životem, vztah člověka k hodnotám etc. Toto paradigma lze myslím nalézat u některých forem tzv. kontinentální filosofie. Z teistických způsobů vztahování se k „celku“ sem podle mne patří systémy otevřené, které nenabízejí hotové a všepokrývající receptury ani pro vztah ke světu ani pro vztah k Bohu.

Toto druhé paradigma bych si snad troufl nazvat „směřující“. Poctivé užití směřujícího paradigmatu ovšem vůbec nedává záruku, že jeho uživatel či nositel najde ve svém životě vždy jasně a zřetelně „správnou“ cestu a/nebo že do úběžníku svého směřování dokáže domalovat zřetelný cíl.

Autor: Jan Kábrt | pondělí 15.2.2016 8:05 | karma článku: 10,68 | přečteno: 241x
  • Další články autora

Jan Kábrt

O svobodě (a) uctívání 12

Patří k důstojnému naplnění lidského života spíše přijetí svobody, anebo pokorné uctívání? Působí tyto dva fenomény spíše společně, anebo proti sobě?

10.2.2018 v 7:08 | Karma: 6,30 | Přečteno: 123x | Diskuse| Společnost

Jan Kábrt

Mýtus – orientace v bytí a vzhlížení k obzoru

Mýty byly a jsou součástí našich životů. Nemyslím si, že je smysluplné proti všem projevům mýtu bojovat. Patrně však není dobré nechat nějakou formou mýtu zotročit. (OSaU 11)

3.2.2018 v 7:08 | Karma: 8,24 | Přečteno: 119x | Diskuse| Společnost

Jan Kábrt

Svoboda, úcta a (a)teismus

Srovnávání teismu a ateismu může mít zajisté rozmanitou podobu. Rád bych se pokusil o cosi podobného z hlediska svobody a úcty. (OSaU 10)

27.1.2018 v 7:08 | Karma: 8,56 | Přečteno: 302x | Diskuse| Společnost

Jan Kábrt

Svoboda, evoluce a hra

Ideálu svobody přisuzujeme často vznešenost a vážnost. Hra bývá naopak spojována s volným časem a s nezávazností. Přesto to mohou být příbuzné fenomény. (OSaU 9)

20.1.2018 v 7:08 | Karma: 5,31 | Přečteno: 90x | Diskuse| Společnost

Jan Kábrt

Svoboda, úcta a sociální stratifikace

Po tisíce let žijeme ve společenstvích rozdělených do vrstev či tříd. Sociální status bezpochyby ovlivňuje mnohé naše vztahy. Včetně vztahu ke svobodě. (OSaU 8)

13.1.2018 v 7:08 | Karma: 10,93 | Přečteno: 241x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie

25. dubna 2024  21:23

Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...

Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně

25. dubna 2024  11:36,  aktualizováno  21:15

Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...

Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy

25. dubna 2024  19:09,  aktualizováno  21:06

Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...

Zatkněte propalestinské levicové fašisty, vyzývá demokratický kongresman

25. dubna 2024  20:44

Demokratický kongresman Adam Smith označil propalestinské demonstranty za „levicové fašisty“ a...

  • Počet článků 15
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 467x
Oficiálním vzděláním jsem matematik. Nemalou část života jsem se pokoušel proniknout do některých oblastí filosofie a teologie. Možná proto, že ani v jednom z uvedených tří oborů nepracuji, mě všechny dodnes přitahují.

Seznam rubrik